Killzone 2 - RECENZE PS3
Kdo by si nepamatoval bombastické vychytávky z PS3 hry E3 2005? Nikomu se nechtělo věřit, že by takto opravdu mohly hry na nové soňácké konzoli vypadat, ale v koutku duše jsme tomu uvěřit chtěli. Po tři a půl roce jsme se konečně dočkali finální podoby řádně prehypovaného Killzone 2 a už nyní, na začátku nového roku si dovolím tvrdit, že ten hype nebyl vůbec přehnaný a máme tu horkého kandidáta na hru roku 2009.
Události druhé části se odehrávají dva roky po útoku na mírumilovnou kolonii ISA na planetě Vekta. Tentokrát to budou pozemšťané, kteří se rozhodnou zasadit protiúder Helghastom - nebezpečným, nacisty připomínajícím humanoidem, fanaticky ovládaným Scolarem Visarim, rádoby vesmírným Hitlerem.
Hrajíc za příslušníka ISA Special Forces Tomase Sevchenka, budete vysazeni na planetě Helghan, domovské planetě nepřítele, která už na prvý pohled působí strašlivým dojmem. Ano, hned na začátku vám mohu říci, že tato hra je asi tím nejlépe vypadajícím kusem, jaký se dá na next-gen konzoli vidět. Už jen ty filmové sekvence jsou tak brutální, že jsem se nejednou přistihl jak na to čumím s otevřenými ústy a to nemluvím o krásně plynulém přechodu do děje. Nikdy bych neřekl, že něco takového černá skříňka dokáže vykouzlit. Všechna ta krása je možná díky Guerrilla Games, kde chlapci makali na engine, který dokáže svými renderovacími technikami vykouzlit vysoce detailní svět, šoupnout přes něj pár postprocesingových efektů a nakonec to všechno ještě zahladit antialiasingem. Největší zásluhu na úchvatném dojmu z grafiky má samotný dizajn a barevná paleta, která se zaměřuje na odstín kovu, modré či hnědé barvy. Helghan je ponurý, větry zaprášený, industriální svět, jednoduše dokonalé sci-fi bojiště plné kovu a betonu. Kdo by tedy čekal krásné horské exteriéry jako v Gears Of War 2, či zelené lesy zalité sluncem, mohl by být dost zklamaný. Většina hry se odehrává na povrchu, který je nádherně realisticky špinavý a ošklivý. Jedinou zeleň uvidíte tak na zaměřovači svojí útočné pušky. Kampaň vás zavede do strašidelných oblastí industriálního předměstí Pyrrhus, do zdánlivě opuštěných dolů či do stratosféry, kde se zúčastníte nevídaných vzdušných soubojů. Kdekoliv se budete dívat, uvidíte detailně a puntičkářsky vymodelované prostředí a postavy, které se v takovéto megahře nemohou pohybovat jinak než dokonale. Nepřítele, který na vás posílá v podstatě stále ty samé druhy vojska, poznáte zaručeně hlavně díky červeně svítícím „očím", které už samy o sobě nahánějí strach.
Ale na takové věci, jako zkoumat okolí, vlastně ani nebudete mít čas. Záporňáci se na invazi dobře připravili a útočí velmi účinně. Na nejtěžší obtížnosti se tedy pořádně zapotíte. Bez ukrývání se za překážky a věčného pobíhání a unikání před granáty v podstatě nemáte žádnou šanci. Toto je skutečně dospělá hra s velmi schopnou nepřátelskou AI. Škoda jen, že jsme se nedočkali kooperativní hry. Co trochu podkopává reálnost je i fakt, že dokážete sprintovat prakticky bez omezení, ale na druhou stranu se tomu alespoň částečně dá uvěřit kvůli možnosti nosit sebou jen jednu taktickou zbraň, pistoli a dýku. Navíc jsou vaše pohyby mírně zpomalené, věrně tak kopírujíc skutečný obraz, kdy se počítá s váhou a jistou těžkopádností. Podobný pocit reálného pohybu jsem zažil už v Doom 3 a jsem rád, že autoři na tento podstatný fakt mysleli i v této hře.
Kromě klasických zbraní jako brokovnice, kulomet či raketomet natrefíte na zajímavý, elektřinu šlehající kanón a různé granátomety, či oheň chrlící zbraně. Zpestřením jsou mech pasáže, kdy si zapochodujete s výkonným robotem, který je mimochodem stejně graficky dokonale zpracovaný. To postupně praskající sklo a rozžhavené kanóny, to je prostě paráda. Všechny tyto a výše jmenované aspekty spolu s kampaní, prošpikovanou dechberoucími zpestřeními v podobě jízdy vlakem, či různých wau! faktorů se starají o neskutečně silný zážitek. Ale i v tak skvělé hře se najdou věci, které, i když si to moc nechceme připustit, působí rušivě. Tak například spolubojovníci a jejich povahy jaksi nepasují, obzvlášť leze na nervy „tvrďas" Rico, který svými WTF a fuck hláškami kopíruje hromadu jiných tvrďasů z jiných her. Možná to chtělo jen tvrdé profíky anebo jinak vyprofilované charaktery. Potom totiž ani ty více emocionální scény nevyznějí tak, jak by měly. Trochu rušivě působí i krátké pauzičky, kdy si hra ukládá pozici, či načítává další data, ale tomu se asi kvůli technickým limitům nevyhne žádná takto daty nadupaná konzolová hra.
Nečekaně dobrý je však multiplayer, konkrétně mód Warzone, kde si online hráči zabojují proti sobě jako ISA vs Helghast. Nejde však o klasický deathmatch či CTF princip, ale o plnění náhodně vytvořených úloh, čím se zamezilo nudě a hráči se proto připraví o dlouhé hodiny reálného života, které zaručeně stráví s warzone :) Škoda jen, že systém krytí v mulťáku absentuje, co pocítí hlavně slabší postavy.
Verdikt: Guerrilla dokázala vyrobit exkluzivní titul jak se sluší, titul, který je minimálně vizuální stránkou porovnatelný s úchvatným trailerem z E3 2005. Killzone 2 je bez pochyb nejlepší FPS v konzolovém světě a dělá PS3ce velkou službu, když ukazuje, čeho je skutečně schopná. Úplně nejlepší na tom je, že obsahuje nečekaně dobrý multiplayer, který stojí za každý utracený cent.
Autor: shortcircuit