Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekLCD vs. PLAZMA

Jsou na světě otázky, na které nelze najít nikdy jednoznačné odpovědi, a slouží tedy jako cizokrajné koření společenské konverzace, polemik a vášnivých disputací. Je lepší Plzeň nebo Budvar? Co bylo dřív? Vaječná omeleta nebo slepičí polévka? A co si pověsit na zeď do obýváku? Plazmu, LCD televizi nebo raději nějakou krajinku? A právě nesmiřitelné plazma a LCD technologie dnes hodíme do našeho virtuálního ringu!

Kolo první:

Do finále dnešního televizního souboje se nám tedy nakonec probojovali dva útlí, ale silní borci. Plazma z kategorie těžké váhy a LCD ze střední váhové kategorie. Chceme vidět čistý souboj, žádné rány pod pás a ať vyhraje ta lepší. Zazněl Gong!

Nyní na chvíli opustíme prostor mezi provazy a podíváme se reálně na rozdíly, výhody a slabiny té které technologie. A čím začít, než rozměry, které do značné míry předurčují budoucí možnost použití a umístění. Zatím co LCD lze získat prakticky v libovolné úhlopříčce od rozměrů kapesních až po panely připomínající spíše nábytkovou stěnu, u plazmy s menšími úhlopříčkami nepochodíte. Nejmenší běžně sehnatelné mají úhlopříčku 37" a nejsou příliš cenově výhodné, neboť se neprodukují zdaleka tak masově jako nejběžnější rozměr 42". LCD je při stejné úhlopříčce také o poznání lehčí a manipulací nehrozí tolik zhroucení našich churavých páteří. Menší úhlopříčky LCD najdou lepší uplatnění v malých bytech, ložnicích, záchodech, prostě místech s krátkou možnou pozorovací vzdáleností. Potřebujeme totiž dostatečný odstup, aby nám nedokonalost našeho zraku zadarmo vylepšila vysílaný obraz. Plazma se více hodí do velkých sálů, otevřených prostor, do výloh, sportbarů a větších náleven. Pokud také preferujete místo 16:9 starý dobrý poměr stran 4:3, nemáte na výběr a musíte vzít zavděk LCD, ovšem jen do maximální vyráběné velikosti úhlopříčky 51 cm.

Ať už dáte plazmu kamkoliv, nikdy ji na místo určení nesmíte transportovat naležato, tlaky působící na její konstrukci by ji mohli nenávratně poškodit. Dokonce se uvádí, že by plazma neměla kvůli atmosférickému tlaku být provozována v nadmořských výškách nad 1000m, což v našich podmínkách bude zřejmě zajímat jen restauratéra na Sněžce. LCD v těchto ohledech náchylná není, na druhou stranu většina modelů nemá vůbec chráněný displej. Musí se tedy ošetřovat speciálními prostředky a jestli máte doma malé dítě (nebo někoho, kdo se tak chová), musíte dát dvojnásobný pozor, aby vám s bagrem v ruce neudělal na displeji neopravitelnou mapu. Plazmy mají před obrazovkou ochranné sklo, ale oproti matnému povrchu LCD zase pochytají všechny odlesky z místnosti, zrovna když se za plného slunce chcete dívat na svůj oblíbený dopolední pořad pro předškoláky.

V prvním kole tedy naši borci nasbíraly tyto body:
LCD:
+ široké spektrum úhlopříček, do normálního bytu nejvhodnější 26,32 a 37"
+ vytáhnete ji do pátého patra bez větších problémů a pomoci závistivých
sousedů
+obrazovka je matná a neodráží tolik odlesky
PLAZMA:
+ velká plocha (nikoliv však už rozlišení, viz dále) obrazu za málo peněz
+ zloději, kteří vás během dovolené vybílí, si dvakrát rozmyslí se s ní tahat
z vašeho pátého patra:)
+ snadná údržba displeje a jeho mechanická odolnost

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Kolo druhé:

Žádná technologie není dokonalá a o naších borcích to platí dvojnásob. Ideální by bylo, kdyby se z boxera LCD vyklubala převlečená žena a po zápase by oba počali technologicky dokonalé dítě. Výhody a nevýhody jsou neustále dokola omílané a již notoricky známé, tak jen telegraficky.

Celá plocha LCD panelu je podsvícena trvale zářivkami (případně LED diodami), které sice nemají přílišnou spotřebu (tedy i nižší produkci odpadního tepla) a dlouho vydrží, jejich podsvětlení je ale často nerovnoměrné. Filtrům v jednotlivých pixelech dá také hodně námahy „zatmavit“ se tolik, aby přes ně světlo vůbec neprocházelo a z toho plyne problematické zobrazení černé a obecně věrnost barevného podání není úplně stoprocentní. U plazmy se rozsvěcí přímo každý konkrétní bod, takže podsvícení celku vyznívá rovnoměrně a kompaktně.

Obrazek

Taktéž s kontrastem byly LCD na štíru. S každou novou generací se na plazmy dotahují, používají k tomu různé dopingové prostředky vytvářející „dynamický kontrast“ 5-6000:1 na panelu s fyzickým kontrastem 1000-1200:1. Zapnutí těchto zlepšovacích obvodů je většinou skutečně velmi dobře patrné na kvalitě vykresleného obrazu, ale byl bych opatrný v porovnávání těchto hodnot s kontrastem plazmy. Ovšem co platí dnes, nemusí platit zítra, Samsung už vystavuje displej s LED podsvícením a s kontrastem 100 000:1 a Philips LG dokonce neuvěřitelných 1 000 000:1 (ano, milion). Využívají při tom řízení intenzity podsvícení jednotlivých LED diod. Každopádně ač se může za běžného denního světla zdát kontrast LCD a plazmy podobný, jakmile se setmí plazma jasně vítězí.
Plazma má tím pádem zatím navrch také v podání černé, nemluvě o celém barevném spektru, které se svou věrností blíží klasické CRT televizi. Pokulhává však při rozlišování drobných barevnýh rozdílů větších ploch a má sklony vytvářet “vrstevnicový“ efekt. Zato kontrast jí nečiní problém. Běžný je 3000:1, ale také 10000:1 a taktéž svítivost 1000-1500cd/m2 (LCD má běžně 500cd/m2) produkuje bez mrknutí oka. Ta však jako parametr není až tak podstatná.

Náš cvičenec si za vysoké výkony však řekne o hodně potravy a hodiny vašeho elektroměru roztočí jak ruletu, ve které se však nevyhrává. Běžná spotřeba plazmatického nabušence úhlopříčky 42’’ je 250-350 W. Doporučuji mít doma také novější elektroinstalaci, aby vydržela energetický ráz při jejím zapnutí. LCD stejné úhlopříčky si vezme zhruba 220-250W, modely s LED podsvícením i o 100 W méně. Z toho vyplívá, že i méně hřeje a nepotřebuje výrazně chladit. Plazma vám zas může ušetřit v zimě za topení, protože supluje akumulační kamna. Naštěstí už si také většinou vystačí jen s pasivním chlazením, ale pořád jsou na trhu modely, které potřebují občas spustit hlučný větrák.

LCD panely mají z dob minulých špatnou pověst týkající se odezvy, tedy rychlosti překreslení obrazového bodu. Kdo se setkal s displeji prvních generací, pozoroval na nich rozmazávání rychle se pohybujících objektů, například typické čáry za pukem atd. V současné době, kdy doba odezvy dosahuje osmi, čtyř nebo dokonce dvou milisekund (grey to grey), už takový problém prakticky neexistuje. Hnidopiši však stále upozorňují na drobné rozostření obrazu při rychlých panoramatických pohledech kamery nebo u akčních počítačových her. Při běžném sledování jsou však prakticky nepozorovatelné. Plazmy díky odlišné technologii s odezvou nemají problém, to však nezaručuje, že levná plazma s postarší elektronikou nebude vytvářet nechtěné zpomalené efekty ještě výrazněji. Displej s bleskovou odezvou je totiž bez náležitě bleskové elektroniky nanic.

Stálo to litry potu a hromadu píle v tělocvičně,ale v dalších disciplínách už noví adepti z řad LCD za plazmami moc nezaostávají. Pravda, pozorovací úhel bez změny nádechu barev ještě není úplně to pravé, ale kdo by se na box díval z úhlu 179°? Horší je to při pohledu se shora či zdola, kde LCD bude muset ještě zabrat, ale plazma se zas v tomto úhlu pohledu stává opilcem s rozdvojeným viděním, kdy například bílé titulky na černém pozadí jsou viditelné dvakrát za sebou. Ale kdo se chce na boxery dívat shora, musí počítat s drtivým dopadem jejich levého háku!

Naopak plazma usilovně zvedala ve vývojových laboratořích činky, aby si prodloužila život a dnes již nelze říci, že by moderní plazmový displej měl nižší životnost než LCD. Běžně dosahují života 60 000 hodin (myslí se tím přitom doba, za kterou se svítivost displeje sníží na polovinu). Další neduh z dob minulých, tedy paměťový efekt související s vypalováním obrazu (třeba loga TV stanice) na stínítko, už také není díky elektronickým redukčním postupům příliš podstatný.

V druhém kole nasbírali tyto body:
LCD:
+ nižší spotřeba energie a nízké tepelné vyzařování
+ slibná LED technologie, zatím žel dražší, než klasické zářivkové podsvícení
+ svítivost zůstává po celou životnost zhruba stejná
Plazma :
+ věrné podání celého barevného spektra a hlavně černé barvy
+ takřka absolutní pozorovací úhly
+ nezpochybnitelně lepší papírové parametry kontrastu a svítivosti

.............................................................................................................................

Ano je to nekonečná bitva - každá z těcho technologií má svoje klady i zápory ...

Ten kdo upřednostňuje sportovní pořady,přirodopisné filmy,dvd...plazma .

Ten kdo hraje  převážně na konzolích  .........lcd.

Ale konečné rozhodnutí je vždy jenom na Vás :-))

UPDATE: Vzhledem ke dni, kdy byla recenze psaná tak doba pokročila a můj osobní pohled na jasného vítěze těchto dvou technologií je asi takový, že se jednoznačně přiklánim k pořízení LCD TV . :-)